Алла Пугачева / Дискография

  Alla Pugacheva / Discography

Главная > LPs > Alla Pugacova (Чехословакия)/1981
Нажмите, чтобы посмотреть в полный размер
STEREO H 1113 2929
Alla Pugacova
"Supraphon", Чехословакия, 1981


A
Odlet'te, mraky (Uletaj, tuca)
V. Raznikov 4:58
Ano (Da)
A. Zacepin / L. Derbenov 3:25
Co jednou bylo (Cto bylo odnazdy)
A. Zacepin / L. Derbenov 3:38
Nejsi mym osudem (Ty ne stal sud'boj)
A. Zacepin / L. Derbenov 4:57
Tento svet (Etot mir)
A. Zacepin / L. Derbenov 1:43

B
?ekni mi neco (Skazi mne cto-nibud')
M. Minkov / R. Rozdestvenskij 3:50
Letni deste (Eti letnije dozdi)
M. Minkov / S.Kirsanov 4:10
Vezmi mne sebou (Ty vozmi mena s soboj)
E. Chanok / I. Reznik 2:49
Pisen prvnacka (Pesenka pervoklassnika)
E. Chanok / I. Reznik 2:30

Zpiva, tanci, kazdou pisen interpretuje jako malou divadelni hru. A navic komponuje, pise texty, scenare, reziruje… Zaslouzila umelkyne Ruske sovetske federativni socialisticke republiky Alla Pugacovova je vsestranne talentovana, a je i mimoradne pracovita. Take proto si v Sovetskem svazu i v zahranici ziskala opravdovy vehlas, s nicim nesrovnatelnou popularitu. Kvality jejiho osobiteho projevu vysoce ocenuji jak posluchaci, tak i hudebnici a odborna kritika.
Cesta, po niz k uspechum dosla, byla slozita a nelehka. Mela se stat klaviristkou. Prali si to rodice, kteri kdysi meli umeleckeambice: otec touzil po uspechu v circusove manezi, matka byla talentovanou hereckou. Valka o jejich osudech rozhodla jinak. Matka Ally pri jednom vystoupeni na fronte onemocnela a po operaci ztratila hlasivky, otec byl zranen a polovani excentrika se promenilo v nedosazitelny sen. Oba se s neprizni osudu vyporadali, stali se inzenyry, ale sve umelecke touhy prenesli na dceru. Pod jejich dohledem musela pilne studovat hru na klavir. V sestnacti letech se nahodou dostala na konkurs, pri nemz se vybirala zpevacka pro estradni soubor. Zvitezila a pak cas putovala po Sovetskem svazu. “Pripadalo mi, ze uspech prichazi najednou”, ohodnotila svoji nekdejsi situaci. “Klidne jsem se merila s profesionalne dobre pripravenou zpevackou Ninou Brodskou. Nevadilo mi, ze neumim vlastne nic… O to tezci bylo, ale 'vystrizliveni’…” Vedouci souboru se s ni pozloucil a doporucil ji, aby radeji Na Tagance, kde v Moskve bydlela, sla vyrabet hodinky. Nastesti na jeho radu nedala. Pokracovala ve studio hry na klavir, stala se posluchackou sbormistrovske tridy na Hudebnim ucilisti Ippolitova-Ivanova, ve volnych chvilich jezdila s kytarou po sovetskem venkove a zpivala sve vlastni pisnicky, cas se zivila jako klavirni doprovazec v estradne cirkusovem ucilisti a ucinkovala s ruznymi estradnimi soubory, vetsinou stejne neznamymi jako ona sama.
Deset let cekala na opravdovy uspech. Odkud brata tolik trpelivosti a pevne vule? “Verila jsem…” odpovida s usmevem a pak vypravuje, jak treba se skupinou rozhlasove stanice Junost’ putovala po komsomolskych stavbach Sibire, jak jezdila s cikanskou skupinou, kde byli vynikajici soliste Rosa Dzelakjevova a Petr Dimitr. “To uz se mnou 'jezdila’ i ma dcerka Kristyna. Zabalila jsem ji do tasky a jela. Bylo to tezke, nekdy krute, za par penez, ale… za poznani se musi platit…”, konstatuje, vzpomina na obdobi spoluprace s jazzovym orchestrem Olega Lundstrema, na to, jak odesla do maleho mestecka Lipeck a zacala zpivat se skupinou Novy electron. Byla oficialne profesionalkou, ale chybely ji vlastni pisne. A bez nich je uspech, samozrejme, nemyslitelny. “Jednou se uz uz zdalo, ze 'blysklo’ na lepsi casy – bylo to trhdy, kdyz jsem pro rozhlasovou relaci. Na dobre rano nazpivala pisnicku Robote, bud’ clovekem. Zalibila se mnoha posluchacum, ale pro interpretku, ktera nema vlastni osobity repertoar, je jedna uspesna skladba zalostne malo… Zkratka jsem nebyla nic. Vubec nic!”
Zlom prisel ve ctyriasedmdesatem roce. Pri pate Vsesvazove soutezi umelcu estrady vystoupila s pisni Posedime, pokoketujeme a ziskala nejen treti cenu a titul laureata, ale take misto solistky skupiny Vesjolyje rebjata a prilezitost jet reprezentovat sovetskou popularni hudbu na mezinarodni festival Zlaty Orfeus ’75 do Bulharska. Vezla si s sebou pisnicku Mazukova a Sumakova Ty se mi zdas, a starou ?ozpivanou’ skladbu bulharskeho zpevaka a skladatele Emila Dimiyrova Harlekyn, kterou si spolecne s Pavlem Slobodkinem upravila jako divadelni miniaturu. Domnivala se, ze jede do Bulharska udelat tecku za svou peveckou drahou a chtela se rozloucit se cti.
«Stalo se, ze to, co melo byt vyvrcholenim, koncem me pevecke drahy, se zmenilo v zacatek. Poprve jsem okusila jake je to byt hvezdou. Kdekdo mi chtel stisknout ruku, rozdavala jsem autogramy, lide zastavovali autobus a davali mi kvetiny, letadlo se kvuli tomu opozdilo o dvacet minut… Ale hned po priletu do Moskvy jsem pochopila, ze chvile stesti konci, ze musim zacit znovu tvrde pracovat, mam-li si ziskany uspech udrzet… Uspech, to je jen a jen prace na sobe samem a… kousek stesti».
Zlaty Orfeus, hlavni cena bulharskeho festivalu, zacal novou kapitolu drahy Ally Pugacovove. Rozesla se se skupinou Vesjolyje rebjata, sestavila si vlastni soubor Rytm a tri roku s nim vystupuvala a nahravala. Vystoupila na mezinarodnim veletrhu vydavatelu gramofonovych desek a hudebnim MIDEM ’76 ve francouzskem Cannes a americky casopis Variety jeji debut na zapadni scene oznacil za vynikajici. S uspechem zpivala na festivalu v Drazd’anech, s pisni Kralove mohou vsechno ziskala Velkou cenu Intervize na festivalu Sopoty ’78. Den ze dne jeji obliba rostla. Singl Melodije s pisni Harlekyn si jen v Sovetskem svazu obstaralo ctrnact milionu diskofilu. Najednou byla nejvyhledavanejsi interpretkou v sovetskych rozhlasovych i televiznich programech, sovetska Vsesvazova gramofonova firma Melodija vydala jeji dvoudeskove album Zrcadlo duse. Melo premieru pro kosmonauty na stanici Saljut 6 a dockalo se tri reedici. A zacala uplat?ovat i sve pisnicky. Nejprve je vydavala za dila skladatele Borise Gorbonosova a pozdeji, pod ?tlakem’ zvidavosti se k autorstvi priznala. Jako skladatelka a textarka je uvadena nejen v titulcich fimu Zena, ktera zpiva – v originale Hledam svou pisen – u nehoz se autorsky podilela i na scenari a v nemz vytvorila i hlavni roli zpevacky, ale take na etiketach peti dlouhohrajicich desek, ktere ji vydala firma Melodija a ktere dosahly uz nakladu sto dvaceti milionu kusu. Doposud napsala dvacet pisni a je take autorkou hudby ke ctyrem filmum.
Alla Pugacovova se neboji znovu a znovu zacinat. Dokazala to i pri sve prve ceskoslovenske navsteve v osmdesatem roce. V ramci programu Dnu kultury SSSR v CSSR se predstavila nejen s novou doprovodnou skupinou Recital, ale i s novym repertoarem, sestavenym predevsim z rockovych sansonu. A mela uspech. U nas, stejne jako o nekolik dnu pozdeji v Nemecke spolkove republice.
O jejim postaveni v sovetske popularni hudbe vymluvne hovori vysledky ankety popularity, kterou porada mladeznicky casopis Klub. Od sestasedmdesateho roku je nejpopularnejsi zpevackou. Pisnicky, ktere slozila nebo nahrala vzdy maji misto v prve desitce (k jejim uspechum patri napriklad skladby To je uzasne, Carodej nedouk, skladby z televizniho filmu Ironie osudu, V lasce se lide neodrikaji, Kralove mohou vsechno, Prvnackova pisen, Pisnicka pro mne, Shakespearuv sonet, Zena, ktera zpiva, Prijed’, Hvezdne nebe, Hod’ starosti za hlavu, Letni deste, Dejte zemi detem…) Jeji dvoualbum Zrcadlo duse patri k nejvetsim gramofonovym uspechum v historii sovetske popularni hudby vubec.
Alla Pugacovova je osobnost. Kazdou pisni rozdala divakum i posluchacum takove dojmy, ktere jsou nezapomenutelne. Toto album pripomina jeji minulou, dnes uz uzavrenou umeleckou kapitolu. Neni na nem zastoupena autorsky, ale presto jiste posluchace zaujme nejen Pisni prvnacka, ktera se stala skladbou osmasedmdesateho roku nebo skladbou Letni deste, ktera je sestou neojblibenejsi za devetasedmdesaty rok, ale i ostatnimi pisnemi.

Se souborem Araks. Skupina Ritm
(Nahravky Melodija, Moskva). Pozn. - Orig. LP Melodija C 60-14935-6 - To li jesco budet

Odpovedny redaktor ing. Miroslav Cerny (Vydano ve spolupraci s Mladym svetem)

Sleevenote © Pavel Bartik 1981
Cover design © Vaclav Simice 1981
Cover photo © Bernard Goldwein 1981
Odpovedna redaktorka obalu Jana Rehorova
zd2-22.jpg 1993_3_puls.jpg balkanton76-3.jpg 01a.jpg c13-84.jpg cz2.jpg muz_zhizn_16-75(1).jpg 1064s.jpg 25927s.jpg best5.jpg woman1.jpg
Оценить этот файл (текущий рейтинг: 0 / 5 - Голосов: 3)
Мусор
Плохо
Средне
Хорошо
Отлично
Супер
 

Выберите Ваш язык: